Původní renesanční radnice dominovala krnovskému náměstí od r. 1582. Městu a jeho obyvatelům sloužila až do sklonku 19. století, kdy bylo přistoupeno k její demolici a následné výstavbě nové, reprezentativnější radniční budovy, která se slavnostně otevřela 3. května 1903. Radnici vévodí 52 metrů vysoká věž, v současnosti přístupná veřejnosti. Na věži je vyobrazen znak Krnova, který je doložen již k roku 1311. Na budovu radnice navazuje zelená budova spořitelny, která zde byla vystavěna v letech 1906-1907 podle plánů místního stavitele Franze Blasche. Chloubou secesní budovy spořitelny je její kavárna, ve které se mimo jiné natáčel režisér Dušan Klein několik scén s Václavem Postráneckým pro snímek Konto Separato (1996). OTEVÍRACÍ DOBA RADNIČNÍ VĚŽE A VSTUPNÉ 15. 5. - 15. 9. Středa 10:00-10:30; 14:00-14:30 Sobota 14:00-14:30 Neděle 9:00-9:30 Dospělí 20 kč, Děti do 15ti let, senioři 10 Kč

První zmínka o kostele je z roku 1281, tehdy Mikuláš I. Opavský svěřil patronát kostela Řádu německých rytířů. V polovině 14. století byl postaven základ dnešního kostela v duchu gotiky, kostel měl tehdy pouze jednu věž (jížní), což je stále patrné. Druhá věž byla přistavěna až v 16. století, měla ochoz a říkalo se jí "Městská", protože sloužila městskému věžnému k jeho obchůzkám. Věžný měl pozici městského strážníka a až do roku 1900 střežil klid a bezpečí obyvatel Krnova a okolí. Věže dosahují výšky 67 metrů. V současné době je ochoz zpřístupněn veřejnosti. V kostele jsou umístěny varhany z roku 1904, jež byly vyrobeny v Krnově firmou Rieger. OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ 1. 5. - 31. 10. Sobota, neděle 13:00 - 18:00. Vstupné dobrovolné. SKUPINOVÉ PROHLÍDKY VĚŽE MIMO OTEVÍRACÍ DOBU LZE PŘEDEM OBJEDNAT V TIC KRNOV.

ŠVÉDSKÁ ZEĎ Švédská zeď je nejvýraznější částí krnovského opevnění, která se dochovala. Byla pojmenována podle nepřátel, kteří za třicetileté války a v 17. století obléhali naše město. NEPTUNOVA KAŠNA Kašna, nacházející se před Švédskou zdí, pochází ze zámku ve Slezských Rudolticích z roku 1750. Má čtyřlistový půdorys a uvnitř na podstavci sochu Neptuna. Krnov ji získal v aukci, když se Albert Hodic svým nezřízeným způsobem života dostal do dluhů. Socha Neptuna musela být v roce 1995 z podstavce odstraněna. V ateliéru sochaře Jakuba Gajdy v Nové Vsi u Ostravy byla restaurována a můžete ji vidět v Domě Evropské unie na Hlavním náměstí. Socha, kterou zde vidíte je pouze replika. Obě památky jsou celoročně volně přístupné.

Na místě dnešního gymnázia stával zemský dům, v němž až do roku 1742 zasedal sněm Krnovského knížectví. Po válkách, které vedla Marie Terezie, však budova ztratila svůj význam a později byla změněna na palírnu a knížecí mýtní úřad. Na přelomu let 1875 a 1876 bylo rozhodnuto o jeho demolici a následné výstavbě nové školní budovy. Od roku 1877 slouží budova nepřetržitě jako škola. Interiér budovy není veřejnosti přístupný.

Dnešní historizující blok polikliniky s prvky odkazujícími na renesanční architekturu Krnova byl postaven v letech 1922-1924 Antonem Köstlerem a Eugenem Kochem. Původně objekt patřil nemocenské pokladně, dnes slouží jako poliklinika. Hodinová věž nad hlavním vchodem je replikou věže renesanční radnice města zbořené v r. 1900. Hlavní vchod je zdoben sgrafity s vyobrazením řemesel krnovských občanů. V budově se nacházejí ordinace doktorů a lékárna.

Jedná se o jeden z prvních hotelů, jehož původní název byl Tiroler, dnes Slezský domov. Hotel vznikl postupným rozšiřováním na přelomu 19. a 20. století, autorem plánů na přestavbu byl krnovský rodák, architekt Lepopold Bauer. V minulosti se na tomto místě nacházel významný hostinec, který prošel mnoha proměnami. Budova dnes slouží ke komerčním účelům, avšak v minulosti zde například přednášel český cestovatel Emil Holub (r. 1889) o své cestě po jižní Africe. V r. 1890 zde byl krnovské veřejnosti s úspěchem představen originální Edisonův fonograf, předchůdce magnetofonu. Budova slouží ke komerčním účelům.

Zámek byl postaven za vlády Jiřího Hohenzolerna v letech 1531-1535. Tvar celé stavby, což už dnes nevidíme, byl tak dobře vymyšlen, že se o krnovském zámku říkalo: „Je jako býčí hlava připravena vzít útočníka na rohy“. Estetika byla druhořadá. Jeho funkcí bylo především skýtat obranu proti vnějšímu nepříteli, což bylo docíleno soustavou městského opevnění. Hohenzollernové v Krnově sídlili do roku 1622, kdy zámek po konfiskaci získali Lichtenštejnové. Veškeré vybavení při požáru v roce 1779 shořelo. Zámek už nikdy nesloužil svým účelům.Poslední úpravy přišly po roce 1945, kdy byl zámek po konfiskacích upraven k administrativnímu využití pro Lesní závod Krnov. V současné době zámek využívají Lesy České republiky a slouží ke komerčním účelům. Nádvoří zámku je celoročně volně přístupné.

Domy na dnešním Zámeckém náměstí a Hobzíkově ulici pocházejí většinou z druhé poloviny 16. století a jsou převážně neorenesančního charakteru. Do dnešních dob se v některých dochovala původní loubí domů, klenby v přízemích či štuková výzdoba. Přízemní prostory se zachovalými klenbami sloužily k obchodním či řemeslným účelům, soukromé prostory se nacházely v patře domu. K mnohým domům se vztahovalo právovárečné právo. V r. 1535 existovalo ve městě 162 domů s právovárečným právem, což svědčí o mimořádné rozvinutosti Krnova v minulosti. Části domů slouží ke komerčním účelům.

Bauerův památník byl vytvořen v roce 2000 místními výtvarníky Vlastimilem Zillichem, Svatoslavem Böhmem a Pavlem Charouskem, kteří jej věnovali památce tohoto významného krnovského rodáka a architekta. Památník je tvořen betonovými monolity, které vytvářejí hrany pomyslné krychle. Ve středu této konstrukce se nachází asi 1 metr vysoký podstavec, jemuž vévodí architektova busta.

Kostel Narození Panny Marie s přilehlým klášterem minoritů tvoří jeden komplex, který je nerozlučně spjat s historií města. Minorité přišli do Krnova ve 2. polovině 13. století. Za luteránských Hohenzollernů však byli minorité z města vyhnáni a konvent sloužil ke světským účelům. Minorité se vrátili zpět až po r. 1623 a značně se podíleli na rekatolizaci celého Krnovska. Následně začala obnova zchátralých budov konventu, která skončila až ve 30. letech 18. století. Celý areál získal barokní podobu. Dnes slouží klášter s kostelem minoritům, a to i přes to, že se zde v jednu dobu nacházel hotel Morava. PROHLÍDKU KOSTELA LZE PŘEDEM OBJEDNAT V TIC KRNOV, KDE LZE TAKÉ OVĚŘIT MOŽNOST OKAMŽITÉ NÁVŠTĚVY. Vstupné dobrovolné.

Krnovská synagoga byla postavena v roce 1871 na místě zbořených městských hradeb. Synagoga přežila i události tzv. Křišťálové noci. Po válce sloužila jako sklad a od roku 1950 jako sídlo Státního okresního archivu. V roce 1994 byla navrácena Židovské obci Olomouc. V současnosti je jejím vlastníkem Federace židovských obcí v České republice. V roce 2003 se provozu synagogy ujal spolek Krnovská synagoga, který se zasloužil o její rekonstrukci, jež byla dokončena v roce 2014. Dnes je synagoga přístupná veřejnosti jako výstavní, koncertní a přednášková síň. PROHLÍDKA S PRŮVODCEM ZAČÍNÁ V KAŽDOU CELOU HODINU V RÁMCI OTEVÍRACÍ DOBY SYNAGOGY (VIZ WEB). OTEVŘENA CELOROČNĚ. Vstup zpoplatněn.

První doložená písemná zpráva o objektu je z r. 1386, jeho založení souvisí nejspíše s vedlejší větví rodu Přemyslovců. V polovině 15. století byl kostel výrazně přestavěn a opatřen uměleckou malbou. Jedná se o 27 obrazů, na nichž jsou znázorněny biblické události starozákonní i novozákonní, které prolíná ve středověku velmi oblíbená myšlenka eucharistické oběti. Svým rozsahem, stářím i způsobem zpracování je tento soubor nástěnných maleb jedinečným dokladem středověkého malířství v této části Slezska. Tyto malby byly náhodou objeveny při adaptaci objektu na koncertní síň v 80. letech 20. století. PROHLÍDKU KONCERTNÍ SÍNĚ S POSLECHEM VARHAN LZE PŘEDEM OBJEDNAT V TIC KRNOV. Vstupné zpoplatněno.

Sídlem krnovského městského muzea je vilový objekt na Hlubčické ulici, který si nechal zbudovat jako rodinné sídlo místní textilní továrník Theodor Flemmich. Neoklasicistní rezidence byla postavena podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera, dokončena byla r. 1915. V letech 1951 – 2003 sloužil celý komplex potřebám kojeneckého ústavu. Vila společně s areálem je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR rozhodnutím z r. 1976. V letech 2003 – 2008 a 2010 - 2011 proběhla rekonstrukce vily, kterou v současnosti využívá městské muzeum pro pořádání dlouhodobých i krátkodobých výstav, výtvarných výstav či realizaci lektorských programů. OTEVÍRACÍ DOBA Úterý-neděle 8:00-18:00 Vstupné zpoplatněno.

V současné době je Městské divadlo ve správě Městského informačního a kulturního střediska Krnov (MIKS). Jsou zde uváděna pravidelně divadelní představení. Pro děti jsou uváděny nedělní pohádky a také představení v rámci vyučování. Tradici amatérského divadla udržuje Lidové divadlo Krnov, které každoročně uvádí pohádkové nebo večerní představení. Pro milovníky vážné a populární hudby bývají pravidelně zařazovány koncerty.

V letech 1880 – 1887 v Krnově přibývalo evangelíků, a proto začali uvažovat o stavbě vlastního kostela. Dne 29. dubna 1901 pak krnovští evangelíci povolení ke stavbě kostela získali. Pozemek byl zakoupen od knížete Lichtenštejna. Slavnostní položení základního kamene se konalo 28. června 1901, stavba byla dokončena v r. 1903. Vznikl tak kostel v novogotickém slohu s věží dosahující výška 52 metrů. PROHLÍDKU KOSTELA LZE PŘEDEM OBJEDNAT V TIC KRNOV. Vstupné dobrovolné.

Veletržní palác Silesia patří k architektonickým dominantám Krnova. Byl postavený roku 1907 na Mikulášské ulici podle projektu stavitele Eduarda Franka a sloužila jako textilní burza. Na svou dobu působila velmi moderně. Konstrukce stavby je železobetonová, pokryta secesním dekorem. Silesii vybudovala jako své sídlo a textilní burzu evropského významu společnost Geiringer&Reitler, která působí v Rakousku dodnes. Krnov byl na přelomu století centrem soukenické výroby rakousko-uherské monarchie. Majiteli krnovského paláce Silesia byli židovští podnikatelé, ale poválečný československý režim nepočítal s navrácením majetku zabaveného židovským rodinám. V současné době je budova využívána částečně ke komerčním účelům. Budova vyžaduje celkovou rekontstrukci.

Kostel sv. Benedikta je považován za nejstarší dochovanou sakrální stavbu tohoto typu na území Moravskoslezského kraje. Podle nejnovějších archeologických výzkumů pochází sakristie kostela z 1. poloviny 13. století a byla kněžištěm původního středověkého kostela. Nachází se v ní fresky z 13. a 15. století, které znázorňují mimo jiné výjevy ze života sv. Benedikta z Nursie a proměnění na hoře Tábor. Jedná se o unikátní soubor nástěnných maleb, jenž nemá v českém Slezsku obdoby. V roce 2012 byla dokončena celková obnova kostela, včetně interiérů a fresek. OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ 1. 5. -31. 10. Sobota, neděle 13:00 - 18:00 Vstupné dobrovolné. PROHLÍDKY KOSTELA MIMO PRAVIDELNOU OTEVÍRACÍ DOBU LZE CELOROČNĚ OBJEDNAT TELEFONICKY NA ČÍSLE +420 731 623 421 V PO, ČT, SO, NE: 13 - 17 HOD. PRŮVODCE PŘIJDE DO 15 MINUT KOSTEL OTEVŘÍT. POSLEDNÍ PROHLÍDKU LZE OBJEDNAT NEJPOZDĚJI V 16 HODIN.

Střelecký dům vznikl v letech 1904-1907 podle plánů krnovského architekta a rodáka Leopolda Bauera. Postaven byl na počest 60letého jubilea panovní císaře Františka Josefa I. pro krnovský střelecký spolek. Budova je bohatá na sochařskou a štukovou výzdobu. Ve štítu stojí v životní velikosti sochy středověkých střelců v dobovém oblečení. Dnes se zde nachází zázemí Střediska volného času Krnov, jehož činnost je zaměena na volný čas dětí, mládeže, ale i dospělých. Interiér budovy není přístupný veřejnosti k prohlídkám.

Poutní tradice cvilínského vrchu sahá do počátku 17. století. V letech 1722-1729 byl z iniciativy minoritského řádu na vrchu vedle původního dřevěného kostelíka postaven kostel kamenný. Vnikl tak barokní chrám se dvěma věžemi, hlavní lodí a 4 kaplemi. Na hlavním oltáři se nachází obraz Panny Marie Sedmibolestné, o kterém se traduje, že má léčivé účinky. Nyní je kostel ve správě minoritského řádu, kterému byl vrácen. Ke kostelu vede přes 200 schodů. Okolí kostela doplňuje křížová cesta, jež je tvořena 13 menšími empírovými kapličkami pocházejícími z počátku 19 století. Tyto jsou opatřeny obrazy popisujícími křížovou cestu Ježíše Krista. OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ 1. 5.-31. 10. Úterý-pátek 13:00-17:00 Sobota 10:00-17:00 Neděle 11:00-17:00 25. 12 2020. - 6. 1. 2021 Denně 13:00-17:00 Rozhledna na Cvilíně je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Pravděpodobný termín opětovného otevření je červenec 2021.

Pokud přijíždíte do Krnova od Opavy, uvítá Vás již v dáli válcovitá kamenná romantická rozhledna, která se tyčí nad městem ve výšce 436 m n. m. Je vysoká 26 metrů, uvnitř s dřevěným schodištěm. První otevření rozhledny se datuje k 11. 06. 1903. V letech 1901-1903 ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. Při zahajovací slavnosti konané 11. června 1903 dostala jméno Liechtensteinova rozhledna, na počest bohatého mecenáše, bez jehož daru by výstavba nebyla možná. Na konci 2. světové války byla pozorovatelnou německého vojska, které se na vrcholku Cvilína opevnilo. O unikátní věžičku rozhledna přišla při opravách prováděných po válce. V 60. letech ji potkal osud mnoha dalších podobných staveb, když na její vrchol umístili antény televizního vysílače. Ty byly odstraněny teprve nedávno při celkové rekonstrukci. Pokud se budete chtít pokochat krásným výhledem z vrcholku rozhledny, musíte vyšlapat 144 schodů.

Zřícenina se nachází na vrcholu Zadního Cvilínského kopce ve výšce 423 m n. m. První zmínka o hradu pochází z r. 1253. Jedná se o pevnost gotického rázu s válcovou obrannou věží – bergfritem, nejmohutnější v českém Slezsku s pozdně gotickými a renesančními dostavbami. Pověst tvrdí, že pod troskami hradu je ukrytý poklad loupeživého rytíře. Poklad však může získat jen ten, kdo stráví 3 noci na hradě a postaví se příšerám. CESTA KE ZŘÍCENINĚ: OD ROZCESTNÍKU U PENZIONU ŠELENBURK (ulice V Zálesí) CCA 800 METRŮ. Celoročně volně přístupná.

Petrův rybník není jen domovem ryb a obojživelníků, ale také jsou zde významná hnízdiště a zimoviště vodních ptáků. Rybník se rozkládá na ploše šestatřiceti hektarů. Historie krnovských rybníků sahá až do poloviny 16. století. Petrův rybník je jedním z míst v Krnově, kde lidé tráví svůj volný čas. Je zde možnost rybaření. Nachází se zde občerstvení s příjemným posezením, prodej živých ryb. Své sídlo zde má i občanské sdružení Yacht Club Krnov. Petrův rybník se nachází na výpadovce z Krnova směrem na město Opavu. K rybníku dojedete autem, na kole po cyklotrase č.55 – Slezská magistrála nebo pěšky. Otevírací dobu prodejny ryb či ceník pro rybolov naleznete na webových stránkách.

Rozhledna je situována ve výšce 552,5 m n. m. Trámová konstrukce včetně kamenných základů má celkovou výšku 17,5 metrů. Z dochovaných historických pramenů vyplývá, že se jedná, v pořadí již o 3. takovouto stavbu na stejném místě. Současná rozhledna zde byla vybodována v r. 2001. OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ Celoročně volně přístupná bez poplatku. CESTA K ROZHLEDNĚ: Od autobusové zastávky "Ježník" č. 54 pěšky cca 1 km.

Projekt lesního odpočívadla vznikl ve spolupráci s občany, kteří navrhli vybavenost lokality i samotný název. Lesní odpočívadlo je vybaveno přístřeškem, totemem, ohništěm, lavičkami, orientačními tabulemi a lávkami přes Ježnický potok. Ježečkův palouk slouží veřejnosti od roku 2008. CESTA K HŘIŠTI: OD AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY "JEŽNÍK SANATORIUM", KDE SE NACHÁZÍ TURISTICKÝ ROZCESTNÍK, PO ZELENÉ TURISTICKÉ ZNAČCE, CCA 2 KM.

Nad Krnovem na kopci Hanselberg (dnes Bezručův vrch) byla v roce 1910 postavena Mohyla. Postavili ji němečtí železničáři jako památník rakouského spisovatele Petera Roseggera (1843-1918). Po Bezručovi památník pojmenovali až čeští železničáři a pošťáci v roce 1948. Petr Bezruč byl spjat se Slezskem a na rozdíl od Roseggera Krnov i navštívil.

V budově se nachází dvě kina. Kapacita velkého kinosálu čítá 322 míst a je vybaveno špičkovým zvukovým systémem. Krnovské kino je jedním ze dvou kin v zemích Visegrádské čtyřky disponující provozuschopnou technickou základnou pro promítání filmů ze 70mm pásu (dříve používaný formát filmového záznamu s kvalitnějším obrazem jak dnešní kopie široké 35mm). ART klub s kavárnou má vchod z boku budovy. V promítací sále se nacházejí pohodlné sedačky pro 20 osob. Aktuální program kina naleznete na webových stránkách.

KMC patří již 25 let mezi nevyhledávanější koncertní místa v ČR. Ročně ho navštíví přibližně 100 kapel, divadelní a jiná seskupení. Jeden z největších a nejlépe vybavených klubů na Moravě. Aktuální program najdete na webových stránkách.

V budově městských lázní můžete navštívit krytý bazén o velikosti 25 x 12 metrů nebo parní i suchou saunu včetně vířivé vany. Provoz Městských lázní bývá přerušen v letních měsících od 1. 7. do 31. 8. v době, kdy je otevřeno venkovní koupaliště. Aktuální otevírací dobu a ceník krytého bazénu či sauny naleznete na webových stránkách nebo telefonním čísle: +420 602 326 194.

Hřiště s 12ti koši se nachází v městském parku za prodejnou Albert a je volně přístupné. Disky k zapůjčení zdarma v TIC Krnov nebo v pokladně městských lázní. vratná kauce je 200 Kč za kus.

Koupaliště je otevřeno v případě příznivého počasí v letních měsících. Aktuální informace o otevírací době a výši vstupného naleznete na webových stránkách nebo telefonním čísle + 420 602 326 194.

Ledová plocha je otevřena v měsících září-březen. Umělá plocha je veřejnosti přístupná v letních měsících. Aktuální otevírací dobu naleznete na webových stránkách www.tskrnov.cz

Skate/bike park je téměř celoročně volně přístupný. Z technických důvodů je provoz parku vhodný pouze za suchého počasí. Aktuální provozní řád a informace o dostupnosti naleznete na webových stránkách.

Dopravní hřiště se nachází v těsné blízkosti SVČ Krnov (Středisko volného času). Dopravní hřiště je volně přístupné téměř celoročně. V měsících květen-září je hřiště otevřeno 14-18 hodin pro veřejnost včetně půjčovny kol, koloběžek, odrážedel apod. V případě zájmu si mohou návštěvníci předem ověřit provoz na telefonním čísle: + 420 774 055 218 nebo emailu: marcela.skopalova@svckrnov.cz

Dráhu naleznete v těsné blízkosti SVČ Krnov (Středisko volného času). Jedná se o uzavřený okruh s vlnami a klopenými zatáčkami v délce 65 metrů. Pumptracková dráha je přístupná téměř celoročně za příznivého počasí. V případě zájmu si mohou návštěvníci předem ověřit provoz na telefonním čísle: +420 774 055 218 nebo emailu: marcela.skopalova@svckrnov.cz

V Turistickém informačním centru Krnov (TIC Krnov) si lze zapůjčit: - elektrokolo (vratná kauce 2 000 Kč + servisní poplatek) - koloběžku (vratná kauce 500 Kč + servisní poplatek) - trekové hole (vratná kauce 100 Kč + servisní poplatek) - šachové figurky (vratná kauce 50 Kč) - disky na discgolf (vratná kauce 200 Kč/ks)

V suterénních prostorách historické Steuerovy vily v Zacpalově ulici stálou výstavu panenek, kočárků a hraček. Sbírka čítá na tisíc panenek, kočárků, pokojíčků, hraček a dalších doplňků. Část výstavy je stálá, a v další části návštěvníci najdou pokaždé něco nového. OTEVÍRACÍ DOBA A VSTUPNÉ Úterý-neděle 15:00 - 17:00 Vstupné dobrovolné. PROHLÍDKU LZE PŘEDEM DOMLUVIT I MIMO STANOVENOU DOBU NA TEL. Č. +420 724 500 403.

Vznik Smetanových sadů je spojen s rozvojem města v 70. letech 19. století, kdy byly strženy městské hradby a zasypány obranné příkopy. Sady se pyšní drobnou architekturou v podobě fontán, památníků, soch a dalších uměleckých artefaktů, a především třemi sty padesáti stromy, zejména lípami, javory, jírovci a platany. Sady prošly v letech 2013 - 2014 náročnou rekonstrukcí, jejímž úkolem bylo propojit původní parkový koncept s požadavky 21. století. V rámci rekonstrukce byl znovuvybudován i hudební altán. Z místa rušné křižovatky u sochy Bedřicha Smetany došlo k jeho přesunu do klidnější části parku před památník Řekům usídleným v České republice od Lefterise Joanidise. Stavba altánu evokuje vlající plachtu.

Skříňka na barometr pochází z konce 19. století a je ztvárněna v historizujícím, až secesním duchu. Její historií se zabývá meteorolog René Tydlitát, který v současné době připravuje k vydání knihu o historických povětrnostních sloupech v ČR. Meteorolog se rovněž zmiňuje, že krnovský meteorologický sloup je jedním z nejstarších na našem území a současně je s velkou pravděpodobností nejstarším dochovaným výrobkem z produkce firmy Wilhelm Lambrecht z Göttingenu umístěným v České republice. kříňka byla jako cenný příklad drobné parkové architektury vyhlášena na počátku roku 2007 kulturní památkou. Prošla rekonstrukcí a je vybavena novými přístroji – vlasovým vlhkoměrem, teploměrem, barometrem a termohydrografem. Skříňka zřejmě sloužila při výuce studentů nedalekých škol. Meteorologická stanice je zařezena do seznamu nemovitých kulturních památek. V roce 2018 prošla renovací.

Park, založený v roce 1899 na území tehdejší obce Chářová (Krotendorf) okrašlovacím spolkem, byl později často řazen k dendrologicky nejvýznamnějším parkům na Bruntálsku. OTEVÍRACÍ DOBA: 1. 5. - 30. 9. 8:00 - 20:00 1. 10. - 30. 4. 8:00 - 17:00 Park je volně přístupný.

Nezávislý řemeslný pivovar založený roku 2015 v Krnově sládkem Michalem Kuřecem a rodinou Valentů. Vyrábíme jak spodně kvašená piva českého typu, tak se zaměřujeme i na nové moderní styly (svrchně kvašené piva typu IPA, ALE, STOUT, SAISON atd.). Fungujeme bez vlastní restaurace a naším cílem je dělat lidem radost prostřednictvím piva a značky. Za dobu existence jsme získali ceny za IPU 14%, APA 12% i Ležák 11%. A proč vlastně Nachmelená Opice? Protože člověk je z opice a po pivu je nachmelený! MOŽNOST PROHLÍDKY S OCHUTNÁVKOU PIVA S MALOU DEGUSTAČNÍ SKLENIČKOU PRO MIN. 4 OSOBY A MAX. 12. NUTNÁ REZERVACE PROHLÍDKY NA TEL. +420 775 735 033.

Stezku vybudovala základní organizace Českého svazu ochránců přírody Levrekův ostrov, která na 3,5 km trase rozmístila pět akátových laviček a devět infopanelů, z nichž část bude interaktivních – s pexesem, skrývačkami nebo hádankami. Na některých jsou nainstalovány také hmyzí domky. NS ZAČÍNÁ U AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY "POD JEŽNÍKEM" (u rybníků).

Naučná stezka Bezručův vrch obsahuje 5 zastavení, stezka má 3,5 km. Začátek trasy je z místní části Ježník popř. od Krnova z Bezručového vrchu. Trasa není koncipována jako naučná stezka se směrem trasy, ale je pojata jako soubor zastavení v příměstském lese. Od altánu s vyhlídkou na Krnov, přes dětské hřiště s houpačkou a přelezem přes propast až po jednoduché posezení v lese s přírodní výstavou typů ptačích budek.

Naučná stezka Cvilín zaměřená na lesnictví, ekologii a přírodu Jeseníků vás provede smíšenými lesy v okolí Cvilína a postupně představí všechny zdejší obyvatele z říše rostlin i živočichů. Základní vycházkový okruh, který má start i cíl u Penzionu Šelenburk, je dlouhý čtyři kilometry a čeká vás na něm devět zastavení. Zhruba uprostřed cesty je odbočka k dalším dvěma zastávkám v délce asi 2 km, která pokračuje jako zelená turistická značka do Úvalna přes vrch Strážiště s rozhlednou. START I CÍL: Penzion Šelenburk (ulice V Zálesí)

Přírodní památka Staré hliniště byla vyhlášena v roce 1989 jako chráněný přírodní výtvor o rozloze 4,39 ha na území bývalé cihelny a přilehlého lomu nedaleko silnice vedoucí k hraničnímu přechodu s Polskem. Jedná se o vytěženou, terasovitě uspořádanou jámu po těžbě cihlářských hlín. Dvě třetiny území jsou zarostlé náletovými dřevinami - břízou, olší, topolem a vrbou. Starým hliništěm vede naučná stezka o délce 700 m. Tato lokalita je volně přístupná. V lokalitě vznikl i areál pevných kontrol pro orientační běh. ZAČÁTEK STEZKY SE NACHÁZÍ CCA 250 M OD AUTOBUSOVÉ ZASTÁVKY "KRNOV, PETROVICKÁ UL.".

Nýtovaný most spojující centrum Krnova s Opavskou ulicí byl vyroben v roce 1900 v železářském podniku bratrů Kleinů v Sobotíně. Je jednou z dominant Krnova připomínajících rozvoj města na přelomu 19. a 20. století. Jednalo se o moderní konstrukci, která zvýšila prestiž rozvíjejícího se města a dokazovala technickou zručnost zhotovitelské firmy, neboť ocelové konstrukce na přelomu století byly na počátku svého rozvoje. Most přes řeku Opavu jako jediný v Krnově přečkal válečné běsnění v roce 1945. Ocelový nýtovaný most překlenuje vzdálenost 27 metrů a je 11 metrů široký. V roce 2007 byl prohlášen kulturní památkou. Střední část je určena vozidlům, po obou stranách jsou části pro chodce. 31. 7. 2015 byl most po jedenáctiměsíční opravě znovu otevřen veřejnosti. Opravu provedla stavební firma Swietelsky.

Významným počinem krnovské židovské náboženské obce bylo zřízení vlastního hřbitova. Pro tento účel byla roku 1873 zakoupena rozsáhlá parcela pod kopcem Cvilín, svažující se od jihozápadu k severovýchodu směrem k Opavské ulici. První pohřby se uskutečnily pravděpodobně roku 1874 (tento rok je vyznačen na nejstarších náhrobcích). Zázemí hřbitova bylo postupně doplněno o obřadní síň (1902), hospodářskou budovu (datum stavby neznámý) a dům správce židovského hřbitova (1930). Z těchto budov však dnes stojí pouze dům správce židovského hřbitova. Na pozemku byla zřízena i kopaná studna s litinovou pumpou, jež se zachovala až doposud. Hřbitov sloužil svému účelu až do sedmdesátých let dvacátého století, i když četnost poválečných pohřbů byla velmi nízká. V jihovýchodním rohu parcely, přiléhající k ulici V Osadě, byl u bývalého domu správce hřbitova vystavěn rodinný dům. Ve druhé polovině osmdesátých let došlo v důsledku politického tlaku režimu ke zrušení hřbitova a k odprodání nejhodnotnějších náhrobků kamenickým družstvům. Z velkých hrobek se tak zachovala pouze jediná – hrobka rodiny Bellak (tato rodina vlastnila v Krnově továrnu na výrobu suken). Hřbitov je veřejnosti přístupný. Vstup je z ulice V Osadě. Zákaz sahat na náhrobky. Může dojit k jejich zhroucení a poškození.

Výroba varhan na severu Moravy a ve Slezsku je doložena už na sklonku 17. století. Průkopníkem varhanářské tradice v Krnově se stal rodák z vesničky Sosnová Franz Rieger. Už od počátku svého působení byl známý po celém Slezsku jako varhanář výjimečných kvalit. Do obchodní ho rejstříku rakouské monarchie byla jeho firma zapsána v roce 1852. Synové Otto a Gustav pokračovali ve varhanářském řemesle. Oba studovali varhanářství ve Vídni. V roce 1872 Franz Rieger převedl prosperující firmu svým dvěma synům. Byl změněn název firmy, a to na Franz Rieger&Söhne a čísla opusů začaly od nuly. Otec jim ponechal volnou ruku a až do roku 1880 vykonával funkci konzultanta. V roce 1886 Franz Rieger umírá. Rozhodující význam pro rozvoj firmy měla světová výstava v Paříži v roce 1878, která kromě mezinárodního uznání přinesla zejména zahraniční objednávky a umožnila rozrůstání podniku. Světový význam firmy a mimořádná kvalita jejich nástrojů byla potvrzena ziskem titulu „c. a k. dvorní dodavatel“, který byl firmě udělen Rakousko-Uherskou monarchii. Následně v roce 1880 udělil Ottovi císař František Josef I. vyznamenání Rytířského kříže. V roce 1924 se stal vlastníkem firmy Josef Glatter-Gotz a právě jemu se podařilo vrátit firmě její věhlas. Druhá světová válka opět narušila vývoj firmy. Po únoru 1948 došlo ke znárodnění společnosti a ke spojení firmy Rieger s místní varhanářskou firmou KLOSS. Ve stejném roce byla zaregistrována ochranná známka RIEGER-KLOSS a společnost se brzy vrátila na své předválečné pozice na světových trzích. Po společenských změnách v r. 1989 prošel podnik složitou transformací a v roce 1994 byl privatizován. Firma Rieger-Kloss Varhany s.r.o. se řadila k předním světovým producentům a vývozcům píšťalových varhan. Povodeň v roce 1997 zastavila výrobu na 4 týdny a způsobila značnou škodu na majetku firmy. Produkce varhan pokračovala do roku 2015.

Flemmichové patřili k starým krnovským rodům a jejich přítomnost ve městě je doložena už za třicetileté války. Vzestup rodiny začal v polovině 19. století, kdy část rodiny získala do vlastnictví prosperující hostinec U Bílého koníčka. Prostorový koncept Flemmichovy vily vychází z modelu „anglického domu“. Jeho středem není patrová hala, ale dvě nad sebou situované jednopodlažní haly spojené schodištěm. Vyřezávaný pilíř této vertikální komunikace je „kloubem“ vily a průsečíkem os, kde se pohybovali návštěvníci i obyvatelé. Všechny společenské místnosti byly propojeny zasklenými dveřmi, takže vytvářely dynamickou prostorovou spojitost. Dům má výstižný výraz venkovských sídel, jehož plným projevem byl lovecký pokoj zařízený rustikálním nábytkem. Po válce byla vila znárodněna a rozdělena na byty. V letech 1951–2003 sloužila Kojeneckému ústavu. V současné době je vlastníkem Město Krnov a využívá ji jako Městské muzeum. Vila je nemovitou kulturní památkou.

Vila na Zacpalově ulici patřila textilnímu továrníkovi Heinrichu Steuerovi. Jedná se o dvoupodlažní vilu se zahradou a oplocením. Vila má mansardovou střechu krytou šedým eternitem, vystavěna je na kamenném soklu se sklepními okny. V interiéru budovy je zachována prostorná hala vysoká přes dvě patra. Obložení haly a mohutné dřevěné schodiště je z mořeného lakovaného dřeva. V hale se rovněž zachoval ornamenty bohatě zdobený krb se dvěma sloupy a římsou. Vilu projektoval v roce 1931 vídeňský architekt Franz Wilfert ve stylu pozdního baroka. Stavbu realizovala slavná krnovská stavitelská firma Koch a Kindermann. Steuerova vila patří mezi jednu z mála krnovských památek, která je takřka nedotčena přestavbami a úpravami. V poválečné době budova dlouho sloužila jako jesle, do poloviny devadesátých let 20. století zde sídlil finanční úřad. Po něm bylo do těchto prostor přestěhováno Městské kulturní a informační středisko a posléze i Městské muzeum. V současné době vila slouží jako penzion, restaurace a kavárna. V suterénu se nachází stálá expozice panenek a historických hraček.

V r. 1903 si nechal Josef Neumann podle návrhu krnovského stavitele Ernsta Latzela postavit na Říčním okruhu v blízkosti mostu přes řeku Opavu jednopatrový novobarokní obytný dům, jehož půdorys byl určen nárožím dvou ulic. V r. 1954 byl původně obytný dům adaptován pro účely městské knihovny. V r. 1989 byla do dvora přistavěna nová samostatná budova s čítárnou, r. 2003 proběhla podle návrhu arch. Vlastimila Zillicha komplexní rekonstrukce knihovny s dostavbou venkovního vstupu. V současnosti v obytném domě sídlí Městská knihovna. V přízemí najdeme oddělení pro dospělé, v 1. patře oddělení pro děti a v podkroví najdeme studovnu s terasou a vyhlídkou na okolí.

Alois Chlupaček byl od roku 1911 spolumajitelem a po smrti svého otce jediným vlastníkem firmy Johann Chlupacek a syn, která patřila k největším textilním továrnám v Krnově. V roce 1923 pověřil Alois Chlupaček architekta Leopolda Bauera, aby vypracoval projekt na přestavbu rodinné vily. Jednalo se o dvě osově souměrné budovy, vystavěné po roce 1891. V jedné žil Alois Chlupaček se svou manželkou a třemi syny, v druhé žila vdova po zakladateli podniku. Alois Chlupaček byl znám jako sběratel a milovník výtvarného umění. Hlavní slovo při přestavbě rodinné vily měla žena továrníka, jak již potvrdil i architekt Bauer. Bauer zpočátku navrhoval přístavbu k jednomu z domů, ale nakonec se rozhodl obě budovy propojit. Za okupace se továrník nenechal rozvést se svou manželkou, která byla židovského původu. Nacisté mu proto zabavili jeho majetek. Po osvobození se jeho syn Jan stal ředitelem podniku, po nástupu komunistů v roce 1948 však emigroval do Vídně. Vila pak byla v majetku Závodů S. K. Neumanna, které ji využívaly mimo jiné jako ordinaci závodního lékaře. Nyní je jejím vlastníkem soukoromá osoba. Budova je nemovitou kulturní památkou. V současné době je vlastníkem vily soukromá osoba. Není veřejnosti přístupná.

Vila byla vystavěna krnovskou stavební firmou Eduarda Franka na základě návrhu architekta Wenzela Bürgera ze Saské Kamenice. Vila je umístěna v zahradě s původním oplocením. Novobarokní stavba s klasicizujícími prvky je přístupná monumentálním portálem z ulice a prosklenou terasou ze zahrady. Symetrická trojtraktová dispozice je tvořena ústřední halou se schodištěm, kolem níž jsou rozmístěny další místnosti včetně velké jídelny s alkovnou v půlválcovém rizalitu. Příslušenství bylo situováno k nejméně reprezentativnímu průčelí. V interiéru jsou dochovány původní prvky, např. schodiště s geometricky pojatým zábradlím. V současné době ve vile sídlí Úřad práce Krnov, kontaktní místo sociální podpory.

Rudolf roku 1888 svěřil projekt na stavbu budovy dvěma vídeňským architektům Hansi Mikschovi a Julianu Niedzielskemu. V roce 1902 Leopold Bauer navrhoval exkluzivním nábytek pro pánský pokoj, interiéry byly řešeny v pravoúhlých hranatých formách. V roce 1929 byl Bauer přizván k proměně vily, bylo zvětšeno a rozšířeno zadní křídlo a přestavbou původní předsíně s trojramenným pravoúhlým schodištěm vznikla nová hala. Osou haly je zákruta hlavního schodiště, na jehož podestě zřídil architekt zákoutí s krbem. Okno vyplňuje vitraj s geometrickými obrazci, kazetový strop byl z železobetonových nosníků. Do suterénu umístil Bauer klenutý prostor s krbem. Po válce byl dům majetkem státu a sloužil jako mateřská škola. V současné době je vila ve vlastnictví Československé obchodní banky, je veřejnosti nepřístupná.

Vila byla vybudována stavitelem Ernstem Latzelem roku 1885. Hermann Larisch nechal vilu přestavět a projekt získal Leopold Bauer, rodinný přítel. V současné době má vilu ve správě zemský archív Opava.

Larischova vila byla postavena v letech 1884-1885 na ulici Larischgasse (dnešní Dělnická 9, č.p. 129) projektantem a stavitelem Ernstem Latzelem, mezi jehož díla např. patří i krnovská synagoga nebo neméně významná Cvilínská rozhledna. V padesátých letech budova přešla do majetku státního podniku Karnola, který provedl stavební úpravy a z honosné vily nechal udělat celkem šest bytů pro své zaměstnance. V roce 2007 byl objekt kompletně zrekonstruován do podoby, v jaké ho můžete vidět dnes, tedy do podoby penzionu „Larischova vila“. V současné době vila slouží jako penzion.

Jacob Geiringer (6. 4. 1862 – 28. 11. 1930) byl velmi významným a úspěšným obchodníkem v textilním průmyslu na evropském trhu. Společnost, která se zabývala tkaným zbožím, založil společně s Gustavem Reitlerem. Po smrti Gustava Reitlera roku 1917 převzal zcela Jacob Geiringer společnost. Jacob Geiringer se oženil s Herminnou Pollak a měl s ní čtyři syny. Nejmladší syn Leo Geiringer studoval textilní školu v Brně a následně se věnoval obchodování s látkami. V současné době slouží vila jako lékařské středisko.

extilní podnik „W a J Bellak“, výrobce vlněných látek, byl založen rodinou Bellak v roce 1876. U vzniku firmy stáli Wilhelm a Jakob Bellakovi, pravděpodobně bratři. Bellakovi vlastnili továrnu na výrobu sukna z ovčí vlny na dnešní ulici Československé armády v Krnově (dříve Benischerstrasse) – závod dnešní Karnoly. Objekty továrny byly postaveny kolem roku 1912. Další textilní továrnu provozovali Bellakovi na ulici Na Ostrově. Rodina Bellaků dále vlastnila rodinnou vilu na Revoluční ulici. Několik členů rodiny je pohřbeno v klasicistní hrobce na židovském hřbitově v Krnově. Rodina Bellak byla příbuzensky spojena s rodinou Mondschein, Otto Bellak měl za manželku Elise, rozenou Mondschein. Svatbu měli v krnovské synagoze roku 1925. Po záboru pohraničí uprchnul Otto Bellak s rodinou a bratrem Emilem Bellakem do Brna a později do Anglie, kde potomci rodiny žijí dodnes. V současné době je vila v soukromém vlastnictví. Není veřejnosti přístupná.

Gustav Kandler (1852 – 1931) byl od roku 1879 majitelem velkého parního mlýna v Krnově. Výstavnou neorenesanční vilu si nechal vybudovat v sousedství mlýna kolem roku 1888. Projekt vytvořil místní stavitel Josef Hartel (1843 – 1914). V roce 1907 požádal Kandler o přestavbu vily Leopolda Bauera. Bauer vytvořil tři verze projektu, z nichž první a závěrečná verze představovaly pouze nepatřičné změny, zatímco druhá verze předpokládala podstatné rozšíření stavby. Zevnějšek vily nakonec zůstal prakticky nezměněn a architektova tvořivost byla především promítnuta do interiéru vily. Současným a jediným vlastníkem vily je Krnovská škrobárna spol. s r. o. Vila není veřejnosti přístupná.